Jan Palach (2018) Triky a VFX

Děkujeme! Podělte se o to se svými přáteli!

Toto video se vám nelíbí.Děkujeme za zpětnou vazbu!

Přidáno před 6 rokem nazpět od admin

68 Zobrazení

v kinech od: 21. 8. 2018 CinemArt | odebírat kanál: http://goo.gl/Zh6erO náš web: http://www.totalfilm.cz
V kooperaci s režisérem a kameramanem Janem Šusterem pracovalo pražské postprodukční studio PFX na vizuální podobě filmu.

“U historických filmů je nutné ctít dobovost a pečlivě kontrolovat, aby vše vypadalo autenticky a pomohlo navodit pocit té konkrétní doby.” říká Tomáš Srovnal, výkonný producent, partner a vedoucí filmového týmu PFX.”

„Film má celkově okolo 730 záběrů, z nichž je 165 vizuálních efektů - od retuší nedobových prvků, jako jsou pouliční lampy, semafory, novinové stánky apod., až po vytváření a úpravy míst, ve kterých se děj odehrává. Mnoho lokací dnes vypadá zcela jinak, než před 50ti lety, a často se v nich ani nemůže natáčet”.
Poukazuje na složitost vzniku filmu VFX supervizor František Štěpánek.

Tak tomu bylo v tomto případě u scén na Václavském náměstí, kde nebylo možné natáčet kvůli velké hmotnosti tanků a tedy nebezpečí propadnutí se do prostor metra, a také z důvodu jiného povrchu vozovky - v roce 1968 byly na náměstí dlažební kostky, dnes je tam hodně alsfaltových ploch. V neposlední řadě je pozastavení provozu na takto frekventovaném místě hodně drahé a komplikované.
Václavské náměstí, které divák vidí na plátně, je ve skutečnosti tedy kombinací pardubického Pernštejnského náměstí a prostoru pražské střešovické vozovny.

“Strávili jsme stovky hodin studiem dobových fotografií a připravovali jsme model tehdejšího Václavského náměstí včetně přilehlých domů. Nemalou komplikací byla budova Národního muzea, která se po celou dobu výroby filmu nacházela pod lešením. Museli jsme proto vycházet z archivních materiálů, abychom budovu věrně zrekonstruovali. Scény jsme také zahalovali dýmem, protože výfukové plyny a dým z tanků byly nedílnou součástí prvních dní okupace.” dodává Štěpánek

Ve filmu je několik míst, kdy je Jan Palach mimo Československo - např. Francie a Kazachstán. V obou případech se natáčelo v Česku a krajina se postprodukčně dotvářela.

Postprodukční zpracování filmu zakončuje tzv. color grading - tedy barevné úpravy a obrazová stylizace.

„Barvení filmu jsme se maximálně snažili přizpůsobit hlavnímu hrdinovi. Jana Palacha nikdo moc neznal, ani jeho přátelé a vlastně ani jeho rodina. Chtěli jsme zachytit jeho citlivost - citlivým přístupem k barvám a celkovému vzhledu filmu,” uzavírá hlavní kolorista filmu Tomáš Chudomel.

Stejně jako vizuální efekty, tak color grading společně vytváří atmosféru filmu. V optimálním případě by si divák neměl tuto práci příliš uvědomovat a jen se nechat pomocí těchto prvků ještě více vtáhnout do děje a film si tak prožít.